Čas při odjezdu z Harrachova netlačil. Takže to bylo jasné - pro mne je zubačka již srdeční záležitostí a vnukovi se ten nápad docela zamlouval. Měli jsme kliku: pravidelný osobák přijel a vzápětí pokračoval do Harrachova. Žádosti o další motorák jsem milerád vyhověl (měl jet za čtvrthodinku zpět), dal jsem kafe u paní v muzeu a - GW nám se svou kadibudkou předvedl malý posun. Než z těch pár fotek vyrábět stránku, spojil jsem je do malého videa a okořenil ranním brnkáním kamaráda, jak jsme byli minulý týden ve Vleticích...