Elektrický provoz
contents.gif (1846 bytes)
O úroveň výše (up) Staré pohlednice Tanvald Jizerský viadukt KONTRASTY Stanice 701m n/m Elektrický provoz Od přátel v době normalizace Zima 2002 Zima 2003 Jaro 2003 Zima 2004 Zima 2005 Předjaří 2005 Léto 2005 100 let Tanvaldu Léto 2006 Léto 2012 Jaro 2013 Léto 2016 Jaro 2019

Na pruském úseku (Hirschberg - Grünthal/Polubný/Kořenov) jezdily od zahájení provozu v roce 1902  lehčí parní lokomotivy drah DR. Hmotnosti vlaků se však stále zvětšovaly, a tak se na základě návrhu z roku 1922 uvažovalo o elektrifikaci tratě z Tanvaldu do Hirschbergu (dnešní Jelenia Góra), což znamenalo elektrifikaci celé česko-pruské spojnice. Nakonec došlo z finančních důvodů pouze k elektrifikaci německého úseku, a to v letech 1925 - 1927. Elektrická trakce zde zahájila provoz v roce 1927. Bylo použito střídavého proudu o napětí 15kV, frekvence 16,75 Hz. Na trati jezdily elektrické lokomotivy DR řad E44, E90.5 a elektrické osobní vozy Berlínské firmy Siemens-Schuckert.

[8]


... Parní provoz zde udržovaly v prvních letech tendrovky pruské řady T15... ...Později je vystřídaly tendrovky T16... Provoz na této slezké trati byl frekventovaný a Pruské královské dráhy trať zahrnuly do programu elektrizace krkonošských tratí. V roce 1911 zde údajně začaly úpravy, které zdržela první světová Válka, a dokončeny byly asi v roce 1919. Do dnešního Kořenova od té doby vedla tedy trať elektrizovaná  střídavým proudem o kmitočtu 16 2/3 Hz (15 kV). Pak až do roku 1945 na ní jezdily dvoudílné elektrické lokomotivy C+C řady E90.5   ...Měly hmotnost celkem 96t. V osobní dopravě jezdily na slezké trati elektrické vozy (1A)(A1), jimž se v němčině přezdívalo "Krakonoš". Plně obsazeny měly hmotnost 78,5t. Hodinový výkon měly 400kW a trvalý 235 kW. Při náročnější frekvenci jezdívaly s dvounápravovými přípojnými vozy.
    V roce  1945, po válce, byl pohraniční přechod uzavřen a trakční vedení na polské strané sneseno. Na našem území se trakční vedení sneslo v roce 1958.

[3]


Poznámka: V otázce snesení troleje na české straně - osobně se kloním k datu 1962: Vede mě k tomu poznámka psaná na rubu forografie (ze zbírky pana Hejzlara), zobrazující práce na snášení troleje ve stanici Kořenov.  S.K.

Na konci 2.světové války přesunuli němečtí železničáři lokomotivy E 17.124, E 44.047, 127, E 90.57, E 94.017 a E 95.05 do Kořenova, aby zabránili jejich konfiskaci a zavlečení do Sovětského svazu - což se celkem zdařilo, protože lokomotivy stály až do léta 1946 v Kořenově a pak byly   předány do Drážďan.
Výtopna Liberec na základě depeše z řsd.Hradec Králové č. 976 ze 13.srpna 1945 má připravit k přepravě z Polubného následující elektrické lokomotivy, které mají být přepraveny do Děčína a předány v Drážďanech.

E17 124 váha 11,7t
E44 047 78t
E44 127 78t
E90 57 101,6t
E94 017 119,6t
E95 05 139t

Uvedené stroje mají pouze původní německé označení a nápisy, nejsou tedy označeny ani ČSD ani SSSR. Jsou to však kořistní ruské stroje a do Polubného přijely podle uvedené depeše aby byly po našich tratích přepraveny.