|
|
|
WWW.PROPAMATKY.INFO Článek je doslovně převzat z čtvrtletníku ProPamátky s laskavým svolením redakce, z podzimního čísla roku 2016.
ZAJÍMAVÁ KONVERZE Dědictví železnice a pomoc z NorskaVýtopna Kořenov se letos v červenci slavnostně otevřela pro veřejnost. V objektu se připravuje expozice Muzea ozubnicové dráhy zaměřená na pestrou historii památkově chráněné tratě z Tanvaldu do Harrachova, která poskytne zázemí rozsáhlé sbírce železničních vozidel. Výtopna byla zrekonstruována v rámci projektu Zubačka - unikátní živé kulturní dědictví Jizerských hor a Krkonoš, který byl finančně podpořen grantem z takzvaných norských fondů. TEXT DAGMAR KOŽELUHOVÁ Krkonošská železniční trať z Tanvaldu do Harrachova je zajímavá nejen ojedinělým
technickým provedením, ale také bohatou historií. Byla postavena v letech
1899-1902 jako důležité spojení průmyslové oblasti Liberecka a Jablonecka se
západním Slezskem. Spojnice mezi Jizerskými horami a Krkonošemi je nejstrmější
železnicí v republice, proto se na ní nachází několik úseků s ozubnicí uprostřed
koleje, která dala trati název Zubačka. Systém pomáhá lokomotivám překonat
příkré stoupání, které v některých místech dosahuje až 58 promile. V roce 1992
byla ozubnicová dráha společně s provozními objekty prohlášena kulturní
památkou. WWW.PROPAMATKY.INFO
Nezisková organizace Železniční společnost Tanvald mnoho let usilovala o její obnovu, financovala záchranné práce na obvodovém zdivu, zabezpečovala odstraňování náletové vegetace a pokoušela se alespoň zakonzervovat stav. Celková rekonstrukce výtopny však přesahovala finanční možnosti této obecně prospěšné společnosti a před několika lety se objekt nacházel na hranici úplného zániku. V roce 2015 projekt Zubačka - unikátní živé kulturní dědictví Jizerských hor a Krkonoš získal grant ve výši 15,3 milionů korun z takzvaných norských fondů a na podzim byla zahájena rekonstrukce. Obnovu areálu finančně podporují také města mikroregionu Tanvaldsko. Cílem projektu bylo zpřístupnit v bývalé výtopně ucelenou sbírku železničních vozidel. Letos na začátku července se slavnostně otevřela široké veřejnosti. Železniční společnost Tanvald navazuje na tento úspěch obnovou dalšího technického zázemí. Získala do vlastnictví točnu a vlečku, která je odbočkou z hlavní trati a přes 30 let nebyla využívaná. V nejbližších měsících plánuje jejich opravu, aby do výtopny mohly zajíždět lokomotivy a motorové vozy. Po zprovoznění těchto prvků budou v objektu deponována historická vozidla Železniční společnosti Tanvald a probíhat jejich opravy. Veřejnosti tak bude umožněno zhlédnout unikátní vozidla a práce na jejich údržbě. Výtopna bude přístupná nejen při takzvaných nostalgických jízdách, ale i při běžném provozu Muzea ozubnicové dráhy, jehož je nyní součástí. V objektu se také plánuje pořádání kulturních akcí se železniční tematikou. Například při slavnostním otevření mohli návštěvníci zhlédnout výstavu fotografií dokumentující průběh obnovy. Muzeum ozubnicové dráhy v Kořenově zahájilo provoz v roce 2008. Nachází se v budově bývalé železniční stanice Kořenov. Představuje trať Tan-vald-Kořenov, její pestrou historii, zvláštnosti provozu a klasicky používaná vozidla. Návštěvníci mohou v expozici obdivovat modely různých druhů ozubnic, ozubnicové dvojkolí, jeho uložení a další technické zajímavosti. Například stožár elektrického vedení umístěný v expozici připomíná, že v první polovině 20. století již byla trať z Kořenová do Harrachova plrě elektrifikována. Velkou část exponátů, fotografií a dokumentů muzeu věnovali či zapůjčili sběratelé. Hlavním cílem Železniční společnosti Tanvald je obnova areálu železniční stanice Kořenov, údržba historických kolejových vozidel, provozování muzea a popularizace ozubnicové dráhy Tanvald-Kořenov-Harrachov, která je významnou technickou památkou regionu. www.zubacka.cz
ZEPTALI JSME SE Petra Prokeše, ředitele Železniční společnosti Tanvald Kdo inicioval záchranu výtopny? Opravu lokomotivní výtopny v Kořenově iniciovala Železniční společnost Tanvald. Staráme se o provozuschopnost unikátních ozubnicových vozidel a dalších historických železničních kolejových vozidel a dodnes nám chybělo provozní zázemí, ve kterém by tato vozidla mohla být opravována a deponována. Získání a oprava výtopny pro nás byla už od počátku jasnou prioritou. Kdy jste započali s rekonstrukcí? Rekonstrukci výtopny jsme chtěli realizovat už v roce 2009 z Regionálního operačního programu. S žádostí jsme tehdy ale neuspěli. Po vypsání výzvy v takzvaných norských fondech jsme se pustili do „oprášení" projektu a připravili žádost. Rekonstrukce trvala od konce dubna 2016. Co bylo při obnově podle vás největším úskalím? Největším úskalím byla zima a financování rekonstrukce. Zima 2015/2016 naštěstí nebyla nijak silná. Financování rekonstrukce jsme nakonec řešili prostřednictvím úvěrů u banky. WWW.PROPAMATKY.INFO
Spolupracovali jste s pracovníky památkové péče? S pracovníky Národního památkového ústavu a s příslušnými zástupci státní správy jsme byli v pravidelném kontaktu a vzniklé problémy jsme řešili průběžně. Spolupráce s nimi byla a je na dobré úrovni. Podařilo se nám společně najít cestu, jak skloubit původní a nové prvky stavby.Kdo je autorem architektonického projektu rekonstrukce? Autorem projektu je architekt Ivan Lejčar z ateliéru ALEJ. Vyzdvihli byste práci konkrétní osoby, která se na obnově podílela? Poděkování určitě patří všem, kteří se na opravě výtopny aktivně podíleli. Zvláštní poděkování patří naší projektové manažerce paní Kateřině Preusslerové. Co byste doporučili těm, kteří se chystají do podobné akce? Oprava prostřednictvím dotačních titulů je administrativně velmi náročná a je nezbytně nutné se na to dobře připravit. Vlastní rekonstrukce je totiž jen část celkové práce, „papírová válka" ale začíná s podáním žádosti a trvá i po dokončení stavebních prací. Chce to pevné nervy. Jaké máte s výtopnou další plány? Lokomotivní výtopna Kořenov bude sloužit jako
zázemí pro ozubnicové lokomotivy a další historická železniční kolejová vozidla.
Stane se součástí Muzea ozubnicové dráhy v Kořenově a v rámci prohlídky muzea
bude přístupná veřejnosti, která se zde bude moci seznámit s těmito vozidly v
jejich typickém prostředí. ■ WWW.PROPAMATKY.INFO Článek je doslovně převzat z čtvrtletníku ProPamátky s laskavým svolením redakce, z podzimního čísla roku 2016.
|
