Na pruském úseku (Hirschberg - Grünthal/Polubný/Kořenov) jezdily od zahájení provozu v roce 1902  lehčí parní lokomotivy drah DR. Hmotnosti vlaků se však stále zvětšovaly, a tak se na základě návrhu z roku 1922 uvažovalo o elektrifikaci tratě z Tanvaldu do Hirschbergu (dnešní Jelenia Góra), což znamenalo elektrifikaci celé česko-pruské spojnice. Nakonec došlo z finančních důvodů pouze k elektrifikaci německého úseku, a to v letech 1925 - 1927. Elektrická trakce zde zahájila provoz v roce 1927. Bylo použito střídavého proudu o napětí 15kV, frekvence 16,75 Hz. Na trati jezdily elektrické lokomotivy DR řad E44, E90.5 a elektrické osobní vozy Berlínské firmy Siemens-Schuckert.

[8]

... Parní provoz zde udržovaly v prvních letech tendrovky pruské řady T15... ...Později je vystřídaly tendrovky T16... Provoz na této slezké trati byl frekventovaný a Pruské královské dráhy trať zahrnuly do programu elektrizace krkonošských tratí. V roce 1911 zde údajně začaly úpravy, které zdržela první světová Válka, a dokončeny byly asi v roce 1919. Do dnešního Kořenova od té doby vedla tedy trať elektrizovaná  střídavým proudem o kmitočtu 16 2/3 Hz (15 kV). Pak až do roku 1945 na ní jezdily dvoudílné elektrické lokomotivy C+C řady E90.5   ...Měly hmotnost celkem 96t. V osobní dopravě jezdily na slezké trati elektrické vozy (1A)(A1), jimž se v němčině přezdívalo "Krakonoš". Plně obsazeny měly hmotnost 78,5t. Hodinový výkon měly 400kW a trvalý 235 kW. Při náročnější frekvenci jezdívaly s dvounápravovými přípojnými vozy.
    V roce  1945, po válce, byl pohraniční přechod uzavřen a trakční vedení na polské strané sneseno. Na našem území se trakční vedení sneslo v roce 1958.

[3]

Poznámka: V otázce snesení troleje na české straně - osobně se kloním k datu 1962: Vede mě k tomu poznámka psaná na rubu forografie (ze zbírky pana Hejzlara), zobrazující práce na snášení troleje ve stanici Kořenov.  S.K.

Na konci 2.světové války přesunuli němečtí železničáři lokomotivy E 17.124, E 44.047, 127, E 90.57, E 94.017 a E 95.05 do Kořenova, aby zabránili jejich konfiskaci a zavlečení do Sovětského svazu - což se celkem zdařilo, protože lokomotivy stály až do léta 1946 v Kořenově a pak byly   předány do Drážďan.
Výtopna Liberec na základě depeše z řsd.Hradec Králové č. 976 ze 13.srpna 1945 má připravit k přepravě z Polubného následující elektrické lokomotivy, které mají být přepraveny do Děčína a předány v Drážďanech.

Uvedené stroje mají pouze původní německé označení a nápisy, nejsou tedy označeny ani ČSD ani SSSR. Jsou to však kořistní ruské stroje a do Polubného přijely podle uvedené depeše aby byly po našich tratích přepraveny.